ZVLÁDÁME KRITIKU S KLIDEM

ZVLÁDÁME KRITIKU S KLIDEM

Setkáváme se s tímto stavem všichni. Někdo druhý nás otevřeně zkritizuje a naše já se z tohoto „útoku“ zotavuje několik dní. Jsme rozčarováni nepochopením a naše sebevědomí je hluboko pod bodem mrazu. Proč ale jsme kritikou tak zranitelní a jak je možné se s ní vyrovnat? Zkusme dnes poodhalit závoj schopnosti klidného zvládnutí kritiky.

Určitě jste taky zažili ten nepříjemný a znevažující pocity kritiky, která se vám snesla na hlavu. Mnězůstal nejpevněji v paměti otisk situace, kdy můj kolega se vrátil z krátkého jednání s majitelem společnosti. Sesunul se do křesla a začal popisovat řetězec nekončících výtek a kritiky, kterou byl zasypán, protože nedokázal dokončit včas jednu jedinou nabídku. Musím předeslat, že je to člověk pečlivý a stalo se to poprvé, co si vybavuji. Nicméně stalo se. Do takové pozice se dostaneme občas všichni. Majitel měl právo dotyčného pokárat, stejně jako on měl přijmout zodpovědnost za nedodržení termínu. V tomto okamžiku jsem si plně uvědomil obrovskou sílu, jakou na člověka může mít způsob podání kritiky, i ona sama. Jakým způsobem může ovlivnit vnímání a postoje kritizovaného vůči kritikovi.

K čemu při kritizování dochází? Jaké při něm vznikají pocity?

-Cítíme se ohrožení pošramocením svého obrazu a pověsti

-Vnímáme nebezpečí ztráty pro nás důležitých hodnot

- Samotný prožitek může být vnímán skoro jako fyzické napadení

Samotnou kritiku z pozice kritizovaného můžeme členit pouze dva druhy, a to na oprávněnou a neoprávněnou. Nechme teď bokem hlubší filozofický pohled na nutkání lidí stále něco kolem sebe porovnávat, hodnotit a z toho vyplývající potřeby kritizovat. Zkusme si osvojit techniky zvládání kritiky a zachování si klidu.

Oprávněná kritika

Už ze samotného názvu je zřejmé,že se jedná o naši reakci na kritiku, která je v právu. Asertivnějednající člověk kritika odzbrojuje tím, že s oprávněnou kritikou souhlasí, věc nerozpitvává a orientuje se na to, jak věc napravit. Chybovat je totiž lidské a chyba není nic víc a nic míň než chyba.

V tomto případě je dobré si osvojit těchto několik jednoduchých postojů:

-Krátce a jasně souhlasme s kritikou (nevykrucujme se a nehledejme zbytečné výmluvy; postavme se k té skutečnosti čelem)

-Stručně se jednou omluvme (vyjádřeme se, že vás ta situace upřímně mrzí; neopakujme omluvy do bezvědomí – stačí jedna upřímná omluva)

-Navrhněme brzkou nápravu (zkusme navrhnout co nejrychlejší vyřešení problému)

-Nehruťme se (nikdo není dokonalý, proto očekávejme, stejně tak ale i tolerujme trochu nedokonalosti každému)

-Snažme se pochopit „tvrdé“ výroky kritizujícího (dejme najevo, že rozumíme jeho rozladění a snažme se navrhnout maximální součinnost při nápravě)

-Nereagujme na lehké invektivy (buďme shovívaví vůči silnějším výrokům a použití lehké ironie, kterou kritik může doprovodit své postoje)

-Důsledně se držme řešení problému (nepouštějme se do odbíhání od jádra problému; nesnažme se zamotat do výmluv a dalekosáhlých vysvětlování; řešme problém)

PŘÍKLAD:

„Vaše kritika mě překvapila“ (vyjádření pocitu) … „Moc tomu nerozumím, můžete mi blíže vysvětlit, kde je problém?“ (upřesnění co a proč je kritizováno) … „Jestli dobře rozumím, vadí vám několik věcí…“ (shrnutí toho, co je nám vytýkáno) … „Máte pravdu, opravdu jsem dnes nestihl termín, opravdu mě to mrzí“ (vše co je předmětem oprávněné kritiky přijměte a vyjádřete své pocity) … „Musím taky ale říct, že k tomu přispěl problém s firemním software, který mi neumožnil část dne pracovat“ (uveďte na pravou míru všechny skutečnosti, které měly vliv na nedodržení termínu) … „Příště vás budu informovat, že termín není možné stihnout s předstihem“ (navrhněte kroky, aby se to už neopakovalo)… „Dnes zůstanu v práce do doby, než nabídku dokončím“ (návrh co nejrychlejší nápravy).

Základní chyby při přijímání kritiky

-Samotný postoj ke kritice (kritika býváčasto vnímána jako odsouzení; ta však často poukazuje na chybu, kterou jsme sami vůbec nemuseli zaznamenat, nebo nám nepřišla podstatná; někdy bývá dokonce projevem zájmu o nás)

-Přecitlivělost (často za kritiku považujeme i jen obyčejnou poznámku s návrhem pro změnu)

-Vidíme kritiku všude kolem nás (v případěnedostatku sebevědomí si často vsugerujeme, že nejsme dobří a logicky budeme podrobeni kritice; tu potom hledáme stále, ve všem a často za ni považujeme nevinné poznámky)

-Agresivní reakce (zvýšený hlas; přechod do protiútoku; uražení se; odchod z rozhovoru a prásknutí dveřmi; vyhrožování)

-Ironická reakce (zlehčování; posměch vůči kritizujícímu)

- Pasivní reakce (ticho; nereagování; tzv. jakákoliv reakce je marná; říkej si co chceš, mě je to jedno; počkám až se „vykecáš“)

Pokud v našem okolí máme blízkého člověka, který nás umí kritikou nasměrovat tak, že se necítíme špatně a pomůže nám to, skutečně si ho važme.

Neoprávněná kritika

Od oprávněné kritiky se liší tím,že předmět této kritiky, nebo jeho část není reálně ve stavu nutném pro vytknutí. Je to komplikovaná definice, ale vyjadřuje skutečnost, že takovou kritiku nemusíme přijmout, nebo zcela přijmout.

Tento komunikační způsob velmičasto volí osoby, které vás chtějí ponížit, vzbudit ve vás strach, zavázat si vás, nebo si dokázat svou sílu a pohladit své ego. Velmi často bývají tito kritici zdatnými manipulátory a nezřídka je spouštěcím mechanizmem i závist, kterou pociťují vůči kritizovanému.

Jedním z dalších důvodů,proč někdy bývá kritika neoprávněná je fakt, že lidé často zaměňují osobní názory za fakta. Kritika by měla vždy být založena na hodnocení faktů a ne na osobních subjektivních názorech.

Jaké jsou nejčastější příčiny neoprávněné kritiky a jak na ně reagovat?

-Hlubší nezájem – Kritizující se nechce věcí hlouběji zabývat; hodnotí dle prvních neúplných faktů, dojmů (často nesprávně) – reakce: Zůstaňte věcní, vysvětlete váš rozdílný pohled na věc a přimějte ho zaujmout k těmto informacím stanovisko

-Neznalost – Hodnotitel řešené problematice, ke které se kriticky vyjadřuje (téměř) nerozumím – reakce: I v tomto případě zůstaňte věcní a pokuste se co neklidněji a nejtaktněji doplnit znalosti pro změnu pozice hodnotitele; případně si pozvěte partnera, který je v očích hodnotitele vnímán jako autorita, aby podpořil vaše stanovisko

-Skrytý záměr (motiv) – Hodnotitel neoprávněnou kritikou sleduje skrytý cíl; může nás chtít zbavit vlivu, pozice, výhod, nebo jen sám chce získat větší prestiž – reakce: V tomto případě logika argumentůsouvisejících s problémem nemá význam; tady je potřeba trvat na svém pohledu, že není co kritizovat, případně se pokuste odhalit jeho skutečný záměr

- Jiný pohled na věc – ne vždy může za nespravedlivou kritikou být osobní averze; často k ní může docházet na základě rozdílných interpretací skutečných faktů – reakce: V tomto případě poukažte kritizujícímu na váš pohled na věc; stručně ho charakterizujte a vysvětlete rozdíly ve vašich vnímáních

Čím se vyznačuje neoprávněná kritika manipulující osoby?

-Vzbuzuje v nás pocit strachu a viny

-Používá slova „Měl bys“ a „Musíš“

-Vyzvedává svůj význam slovy „Beze mě by to nešlo, na mě to tady stojí…“

-Odchází uprostřed debaty po zkritizování bez možnosti reakce kritizovaného

-Tlačí nás do kouta větami typu „Až se nad sebou zamyslíš, přijď“

-Zesměšňuje nás ve společnosti jiných lidí

- Křičí a vzteká se

Jak postupovat při reakci na neoprávněnou kritiku:

-Oddělte co je fakt, a co subjektivní, často morální hodnocení dané skutečnosti (ptejme se do okamžiku, kdy víme jasně, co a dle jakých kritérií bylo hodnoceno)

-Souhlaste s každou pravdou, pravděpodobností i jen tím, co je reálně možné

-Na hodnocení a náznaky naší zkaženosti nereagujte

-Důsledně a objektivně popište vaše jednání v konfliktu a jen s tím vyjádřete svůj souhlas (uveďte na pravou míru subjektivní vnímání kritizujícího)

-Nebraňme se útokem (agrese), ani únikem (pasivita)

-Dopřesňujícími otázkami zjistěte, co je na našem jednání kritizujícím vnímáno negativně (často zjistíme, co kritizující vlastně chce; jaký je jeho motiv)

-Zůstaňte v klidu, ať kritik říká sebehrubší nehoráznosti

- Kritik bude tímto způsobem umlčen (nedostane prostor pro eskalaci konfliktu)

Souběžně s těmito typy platí i pravidla pro reakci na Oprávněnou kritiku.

Základem reakce na kritiku je zůstat suverénní. To že se stal problém, neznamená, že musíme nastartovat své sebemrskačství a poníženě se plazit před kritizující osobou s proudem omluvných slov. Musíme se postavit k zodpovědnosti za své skutky a konstruktivně se snažit vzniklou situaci vyřešit. Uvědomme si, že správná kritika se nedotýká nás, ale jen pár našichčinů. Správná kritika je ten výborný pomocník.

D.H.